Jaký vliv má antibiotická terapie na složení střevní mikroflóry? Zažitá představa, že rozsáhlý, je pravdivá jen částečně. U kuřat jsme dva třech dny po zahájení antibiotické terapie skutečně zaznamenali významné změny ve složení střevní mikroflóry. V dalších dnech se však situace začala stabilizovat a i přes pokračující terapii docházelo k obnově původní skladby střevní mikroflóry (více zde). Antibiotickou terapií se jen u každého zástupce střevní mikroflóry vyselektovaly klony rezistentní k danému antibiotiku. Týden po vysazení terapie jsme pak nebyli schopni odlišit léčená a neléčená kuřata podle složení jejich střevní mikroflóry. Tato zjištění zapadají do všeobecných faktů a skutečností. Za prvé, antibiotika při bakteriálních onemocněních pomáhají. Pokud by měly podstatný a trvale negativní vliv na skladbu a funkci střevní mikroflóry, již dříve by se o tom hlasitě diskutovalo. Za druhé, antibioterapie nevymýtí všechny baktérie z trávicího traktu. Proto po ukončení terapie se i ze snížených počtů původní střevní baktérie pomnoží do původních velikostí svých populací.
Na druhou stranu, tvrzení výše platí pro jednorázovou antibioterapii u jinak zdravého jedince. Antibiotická terapie opakovaná v krátkém časovém intervalu, často i jinými typy antibiotik, má už daleko zásadnější vliv na skladbu střevní mikroflóry s daleko zásadnějšími důsledky.