V době odstavu dochází k dramatickým změnám ve skladbě střevní mikroflóry prasat (další informace lze dohledat ZDE nebo ZDE). Selatům na obrázku níže byly před odstavem 4. týden života (T4) odebrány vzorku trusu a totéž pak bylo zopakováno v týdenních intervalech až do 8. týdne života (T8). Ve všech vzorcích byla stanovena skladba bakteriální mikroflóry sekvenováním části genu pro 16S rRNA. Výsledky ukázaly, že změny v mikroflóře po odstavu jsou velmi rozsáhlé a rychlé. Během týdnu po odstavu dochází ke zásadní restrukturalizaci střevní mikroflóry a asi není překvapivé, že v některých případech nesprávné restrukturalizace dochází k výskytu poodstavových průjmů. Mezi 15 nejběžnější rodů, pro které je obvyklý pokles v zastoupení ve střevní mikroflóře selat po odstavu patří Bacteroides, Escherichia, Oscillibacter, Subdoligranulum, Clostridium XlVa, Succiniclasticum, Pyramidobacter, Dorea, Ruminococcus, Pseudoflavonifractor, Fusobacterium, Desulfovibrio, Parabacteroides, Clostridium XI nebo Butyricimonas. Naopak, mezi bakteriální rody, jejichž zastoupení se ve střevní mikroflóře selat po odstavu zvyšuje, patří Prevotella, Barnesiella, Treponema, Lachnospiracea incertae sedis, Faecalibacterium, Blautia, Paraprevotella, Phascolarctobacterium, Butyricicoccus, Roseburia, Coprococcus, Anaerophaga, Megasphaera, Erysipelotrichaceae incertae sedis nebo Catenibacterium. Mezi těmito baktériemi je možno hledat baktérie, které lze použít jako nové typy probiotik pro selata po odstavu. Nejcharakterističtějším rysem mikroflóry selat před a po odstavu je výměna dvou příbuzných rodů, rodu Bacteroides typického pro sající selata a rodu Prevotella typického pro selata po odstavu a dospělá prasata obecně. Zástupci těchto dvou rodů tvoří okolo 25 % celkové střevní mikroflóry prasat, avšak s jasnou dominancí Bacteroides u sajících selat a jasnou dominancí Prevotella u odstavených selat a dospělých prasat.
