V našich projektech se zabýváme racionálním návrhem nových typů probiotik pro drůbež a prasata. Vycházíme přitom z vlastních experimentů a znalostí. U kuřat jako výchozí myšlenku používáme skutečnost, že kuřata v komerční produkci se líhnou v líhních bez kontaktu s dospělou slepicí. Normální stav, na který byl kur domácí selektován v průběhu miliónů let evoluce však je líhnutí v hnízdě, v kontaktu s dospělou slepicí. Pokud by se kuřata vylíhla v hnízdě, hned v prvních dnech života by prostým kontaktem se slepicí a ostatními členy hejna získala střevní mikroflóru dospělých jedinců a stala by se výrazně odolnější proti běžným infekcím. Proto postupně identifikujeme baktérie, které slepice předává kuřatům přirozeným kontaktem, a připravujeme z nich probiotické koktejly pro jednodenní kuřata.
U prasat a selat je klíčové si pro návrh nových typů probiotik řádně uvědomit skutečnost, že mikroflóra prasnic se zásadně odlišuje od mikroflóry sajících selat. Prasnice tedy nemusí představovat optimální zdroj bakteriální mikroflóry pro sající selata. V době odstavu se pak dramaticky mění skladba krmiva selat, což má vliv i na změny ve skladbě střevní mikroflóry. Jak u selat v prvních dnech života, tak u selat v době odstavu tedy existuje prostor a čas pro aktivní zásahy do rozvoje střevní mikroflóry.
Nově do projektů zahrnujeme i studium mikroflóry bezprostředního prostředí kuřat. Odkud se bere střevní mikroflóra kuřat když ne od dospělých slepic? Jaká mikroflóra se vyskytuje na skořápkách vajec v průběhu líhnutí? Jaká mikroflóra je v krmivu nebo pitné vodě? Jaká mikroflóra je v čerstvém materiálu podestýlky a jak se tato mikroflóra mění v průběhu výkrmu? Tato témata jsou relativně málo prostudovaná, přestože kuřata nebo prasata jsou s tímto materiálem v každodenním kontaktu.
