Právě nám vyšla nová publikace o využití baktérií rodu Bacteroides jako probiotik pro novorozená selata. Práce je založena na pozorování, že střevní mikroflóra sajících selat je osídlena baktériemi rodu Bacteroides. Proto jsme sestavili směs sestávající se ze 4 různých druhů tohoto rodu, která byl podávána selatům do 12 hodin od porodu. Aplikace směsi měla pozitivní vliv na rozvoj střevní mikroflóry a zdravotní stav selat. Přitom tímto přístupem jsme celý proces kolonizace pouze urychlili a sjednotili všechna selata ve vrhu na stejnou startovní čáru, aniž bychom přitom prováděli cokoli zásadně odlišného od jinak přirozených procesů při osídlování trávicího traktu selat po porodu. Ve zjednodušené verzi byly výsledky této práce uveřejněny v říjnovém čísle časopisu Veterinářství. V současnosti  pracujeme na tom, abychom v roce 2026 uvedli výsledky tohoto výzkumu do praktického využití ve formě komerčně dostupného veterinárního přípravku pro novorozená selata.

V úterý 25.3. 2025 proběhla na Hvězdárně a planetáriu v Brně diskuze o vztahu mezi člověkem a mikroby, kteří ovlivňují naše zdraví, prostředí i budoucnost. Mikrobi – okem neviditelní společníci našeho života. Jsou všude kolem nás, v nás i na nás. Některé nám pomáhají, jiné mohou škodit. Jakou roli hrají v lidském zdraví, ve veterinární medicíně a jak nám elektronová mikroskopie pomáhá je odhalovat? Jak mikrobi ovlivňují náš život a jak moderní věda odhaluje jejich tajemství si můžete retrospektivně poslechnout na odkazu níže.

Ve spolupráci se společností ACE Agro byla v roce 2025 zahájena distribuce probiotického produktu QuoCNA, který je určen k osídlení trávicího traktu jednodenních kuřat. S potěšením můžeme oznámit, že od ledna do dubna 2025 bylo tímto produktem úspěšně osídleno asi 1,5 miliónu kuřat, což je pro nás příjemné překvapení i závazek do budoucna. Zájem o produkt je jak u masných, tak i nosných linií kura domácího.

Právě nám vyšla nová publikace o vlivu suplementace krmiva směsí C1 až C12 monoacylglyceridů. Suplementace snižovala počty salmonel zejména ke konci výkrmu, což důležité pro omezení přenosu salmonel do potravinového řetězce. Více informací lze zjistit z původní práce uveřejněné v časopise Poultry Science a to buď na web stránce vydavatele https://authors.elsevier.com/sd/article/S0032-5791(25)00486-9, anebo přímým stažením pdf souboru AcylglyceridesPoultrySci.

V této publikaci jsme na 14 nezávislých experimentech shrnuli naše poznatky s vývojem nových typů probiotických preparátů pro kura domácího. Na stovkách kuřat jsme porovnali účinost 22 směsí o mírně odlišném složení. Všechny testované směsi však spojovalo to, že obsahovaly zejména různé zástupce rodu Bacteroides a čeledi Veillonellaceae. Přestože prvotní záměr byl identifikovat směs o nejvhodnějším složení, nakonec jsme dospěli k závěru, že pokud se směsi založí na zástupcích rodu Bacteroides a čeledi Veillonellaceae, pak zas až tak moc nezáleží na druhovém složení. Testované směsi zvyšovali odolnost kuřat před infekcí salmonelami asi 50x. Zajímavější pak byl efekt na šíření salmonel mezi kuřaty kontaktem. V takovém uspořádání experimentu testované směsi snižovaly šíření infekce více než 1000x. Testované směsi částečně zvyšovaly i odolnost kuřat před infekcí kampylobaktery, ale tento účinek nebyl tak významný jako u salmonel. V plném znění si tuto práci můžete přečíst zde.

Naše nová práce je zaměřena na studium interakcí mezi sekrecí imunoglobulinů do lumen slepého střeva a složením bakteriální mikroflóry. Ke studiu jsme využili jak sortování baktérií s navázanými IgA a jejich následnou identifikaci, tak i materiál od geneticky modifikovaných kuřat neschopných produkce jakýchkoli imunoglobulinů. Ze studie plynou dva hlavní závěry. Za prvé, baktérie, které na svém povrchu exprimovaly S-layer proteiny, vázaly i nízké množství kuřecích IgA. Za druhé, většina běžných baktérií ze slepého střeva kuřat vázala na svém povrchu kuřecí IgA a tak produkce IgA měla spíše význam pro stabilizaci střevní mikroflóry než že by byla určena k eliminaci patogenních baktérií. Pro další informace si můžete přečíst práci v plném znění.

V tomto rozhovoru jsme shrnuli naše stávající poznatky o střevní mikroflóře drůbeže a možných nových typech probiotik jako je produkt QuoCNA, který získal ocenění Zlatý klas na výstavě Země živitelka 2024.

Za účelem detekce klíčových patogenů trávicího traktu prasat jsme vypracovali multiplexní real time PCR, která v jednom odebraném vzorku detekuje a kvantifikuje 15 různých cílů současně. Mezi ně patří enterotoxigenní a verotoxigenní E. coli, Salmonella, Clostridium perfringens, Clostridioides difficile, Campylobacter coli, Campylobacter jejuni, Campylobacter lari, Lawsonia intracellularis, Brachyspira hyodysenteriae a Brachyspira pilosicoli. Porovnáním zastoupení jednotlivých patogenů mezi sebou dokážeme identifikovat původce klinických příznaků jako baktérii, která nejvíce vybočuje z námi dlouhodobě stanovených průměrných hodnot.

Průměrné výskyty cílových patogenů samostatně pro selata před odstavem a starší věkové kategorie po odstavu jsou na obrázku níže. Cena za vyšetření jednoho vzorku trusu na všech 15 cílů je 1 500 Kč. Výsledky vracíme do dvou pracovních dnů od obdržení vzorku do laboratoře. Vyšetření lze použít nejen na rutinní diagnostiku, ale např. i na identifikaci vysoce a nízce pozitivních prasnic na přítomnost enterotoxigenních E. coli, tedy na vyšší nebo nižší pravděpodobnost výskytu poodstavových průjmů u selat od různých prasnic. Za jednorázový poplatek 300 Kč lze na našem pracovišti vzorky izolované DNA dlouhodobě uskladnit, což umožňuje majitelům i retrospektivní vyšetření kdykoli v budoucnosti na jakékoli nově popsané patogeny.

Kontakt pro další informace nebo doručení vzorků: rychlik@vri.cz nebo telefon 5 3333 1201.

Na výstavě Země živitelka 2024 v Českých Budějovicích získal probiotický produkt Quocna ocenění Zlatý klas. Je to pro nás povzbuzující ocenění, které znamená, že produkt zaujal hodnotící komisi jako jiný a v pozitivním smyslu odlišný od ostatních produktů nominovaných do soutěže. Ještě důležitější však teď je, zda produkt najde skutečné uplatnění v produkci drůbeže, což je náš další postupný cíl.

Přestože střevní mikroflóra lidí nepředstavuje pro naši skupinu hlavní předmět studia, ve spolupráci se zabýváme i takovými tématy. Příkladem je nová publikace o střevní mikroflóře zdravých a autistických dětí. Mezi těmito dvěma skupinami jsme pozorovali významné rozdíly ve skladbě střevní mikroflóry, ale je potřeba mít na paměti, že nelze rozlišit, zda změny v mikroflóře jsou příčinou autistických poruch nebo důsledkem autistických vzorců chování. Spíše preferujeme druhou hypotézu, tedy že se jedná o důsledek, nikoli příčinu, specifických vzorců chování včetně stravovacích návyků autistických dětí. To však nebrání úvahám o různých typech intervencí vedoucí k restauraci „autistické“ mikroflóry směrem k normální, i s vědomím, že to bude mít jen dílčí vliv na celkové chování autistických dětí.