Produkt QuoCNA schválen k volné distribuci

Dne 2. dubna 2024 jsme obdrželi rozhodnutí z Ústavu pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv, které povoluje uvádění produktu QuoCNA do oběhu.

Produkt QuoCNA je výsledkem vlastního, 10 let trvajícího výzkumu v oblasti skladby a funkce střevní mikroflóry drůbeže. Produkt obsahuje 9 striktně anaerobních baktérií, které účinně osídlují slepé střevo kuřat, viz. příbalový leták. QuoCNA je určena k rychlému a bezpečnému osídlení trávicího traktu kura domácího, zejména jednodenních kuřat, všech užitkových linií. Po mikrobiologické stránce nahrazuje kuřatům kontakt s dospělou slepicí, který je během líhnutí v líhních přerušen. U jednodenních kuřat pomáhá QuoCNA rychlému nastolení přirozené střevní mikroflóry, což ve svém důsledku vede k omezení kolonizace trávicího traktu kuřat enteropatogenními bakteriemi jako např. Salmonella. U všech věkových kategorií kura domácího QuoCNA pomáhá obnovit přirozenou střevní mikroflóru po jejím narušení např. léčbou antibiotiky. Smyslem využití se QuoCNA podobá produktům kompetitivní exkluze, od kterých se však odlišuje tím, že její složení je plně definováno. Proto se jedná o nový, unikátní produkt, který na celém světě nemá žádný ekvivalent.

Jak identifikovat horizontálně přenositelné geny baktérií včetně těch zodpovědných za rezistence k antibiotikům

Identifikovat horizontálně přenositelné geny včetně těch, které jsou zodpovědné za rezistence k antibiotikům je sice na první pohled snadné, ale hned vzápětí to tak snadné není. V nové publikaci v časopisu Microbiology Spectrum jsme se na tento problém zaměřili a výsledek lze v plném znění nalézt v tomto pdf souboru.

Rozhovor v novinách Deník

24. listopadu byl jak v tištěné, tak i v elektronické verzi uveřejněn rozhovor Doc. Rychlíka s redaktorem novin Deník. Jeho elektronickou verzi sumarizující výsledky naši práce i výhledy do nejbližší budoucnosti si můžete přečíst zde. V minutové videoverzi si můžete poslechnout naše představy na tomto místě.

Nová publikace o kontaktu mezi slepicí a kuřaty na rozvoj mikroflóry kůže a respiračního traktu kuřat

V časopisu Poultry Science nám právě vyšla nová publikace o významu kontaktu mezi dospělou slepicí a kuřaty pro rozvoj mikroflóry respiračního traktu a kůže jednodenních kuřat. V respiračním traktu a na kůži kuřat v kontaktu s dospělou slepicí se často vyskytovaly baktérie z trávicího traktu. Protože jsme ale mikroflóru charakterizovali pomocí sekvenování, zřejmě se jednalo jen o DNA z neživých střevních anaerobů. Mezi vitální baktérie, které se ve zvýšené míře vyskytovaly u kuřat v kontaktu se slepicí, tak patřily různé druhy rodu Lactobacillus a Streptococcus. Na kůži a respiračním traktu se vyskytovalo i Cutibacterium acnes. Naopak Clostridium disporicum a Clostridium perfringens se vyskytovali zejména v mikroflóře kůže a jen v nízkém zastoupení v respiračním traktu.

Nová publikace o vlivu střevní mikroflóry na skladbu metabolitů v trávenině slepého střeva kuřat

V časopisu Poultry Science nám právě vyšla nová publikace o vlivu skladby mikroflóry na přítomnost malých molekul v trávenině slepého střeva sedmidenních kuřat. Obecně z této práce vyplývá, že osídlení trávicího traktu kuřat baktériemi rodu Bacteroides, Megamonas, Megasphaera, Phascolarctobacterium, Succinatimonas nebo Sutterella (střevní anaerobové) vede k uvolnění dodatečných molekul rostlinného původu z krmiva. V trávenině takto osídlených kuřat ve srovnání s kontrolními kuřaty jsme zaznamenali více různých derivátů nukleotidů a aminokyselin, a produktů jejich fermentace. Trávenina kuřat osídlených střevními anaeroby rovněž obsahovala více biologicky aktivních látek jako jsou daidzein, genistein, glycitein, nicotinamide, feruloyl putrescine nebo feruloyl agmatine. Existovaly však i výjimky, a tak glutamát a tyramin se ve větším množství vyskytovali v trávenině slepého střeva kontrolních kuřat. Stejně tak betain nebo soyasaponin I byly obohaceny v trávenině kontrolních kuřat.

Přesné uplatnění těchto poznatků stále hledáme, protože přítomnost libovolného metabolitu v trávenině je kompromis mezi i) degradativní funkcí střevní mikroflóry a zvýšeného uvolnění některých molekul z jinak nestravitelných částí krmiva, ii) schopností jednotlivých členů střevní mikroflóry dále metabolizovat nově uvolněné metabolity, iii) schopností kuřat resorbovat nově uvolněné metabolity a iv) schopností kuřat uvolňovat své vlastní metabolity do tráveniny.  Zvýšené množství daidzeinu, genisteinu a glyciteinu, tedy flavonoidů původem ze sóji, mimo jiné znamená, že kuře již není schopné je dále resorbovat. Naopak pokud betain mizí po osídlení směsí anaerobů, některý z nich je zřejmě schopen jej degradovat, anebo alespoň modifikovat do formy lépe vstřebatelné kuřetem. I přes tuto míru nejistoty však naše práce ukazuje, že složení střevní mikroflóry má podstatný vliv na skladbu metabolitů ve slepém střevě kuřat, a kombinací použitých baktérií a složení krmné směsi může vést k selektivnímu obohacení tráveniny o žádoucí biologicky aktivní molekuly.

Kde je původ té či oné baktérie?

Aktualizovali jsme náš soubor s přehledem výskytu různých baktérií v trávicím traktu různých hostitelů, a ten jsme na nových listech doplnili informací o výskytu baktérií v produkci drůbeže. Po krátkém seznámení, jak pracovat s tímto souborem zjistíte, že Anaerostipes se vyskytuje jen u lidí, že Succinatimonas se naopak vyskytuje jen u slepic, a že Phascolarctobacterium je baktérie, kterou naleznete v trávicím traktu různých hostitelů. V produkci drůbeže je Brevibacterium a Brachybacterium spojeno s podestýlkou, Acinetobacter s odpadem skořápek po líhnutí kuřat a Cutibacterium s kůží a respiračním traktem. Zjistit však lze podstatně více zajímavých informací, třeba i o rozšíření laktobacilů u lidí nebo psů. Pro další informace si příslušný soubor můžete stáhnout zde.

Nová publikace o mikroflóře kuřat a jejich prostředí – review v Avian Diseases, leden 2023

V časopise Avian Diseases byl přijat do tisku náš přehledný článek o skladbě bakteriální flóry v různých orgánech kuřat a v jejich prostředí. Jako obvykle v případě přehledných článků se pouštíme do alternativních náhledů a provokujících asociací. Provokace však není účelová a její jediný cíl je přimět čtenáře přemýšlet jinak, vytrhnout jej z každodenních vzorců uvažování. Jedním z příkladů uvedených v review je například informace o tom, že E. coli není baktérie adaptovaná na trávicí trakt. E. coli naopak dominuje v prostředí kuřat a v trávicím traktu patří mezi minoritní bakteriální druhy. Podobných alternativních myšlenek je v článku více. Pokud budete chtít přemýšlet jinak, k publikaci dostanete zde.

Ochrana kuřat probiotickými koktejly před infekcí E. coli – nová publikace leden 2023

Nová publikace o ochraně kuřat před infekcí patogenním kmeny E. coli byla přijata do tisku v časopise Poultry Science. Přestože dlouhodobě úspěšně testujeme různé směsi sestávající se ze striktně anaerobních baktérií v ochraně kuřat před salmonelami, první publikovaný výsledek informuje o schopnosti takové směsi chránit kuřata před kolonizací patogenními kmeny E. coli. V roce 2023 připravujeme produkt o velmi podobném složení k registraci v České republice a následně i ke komerční distribuci. Informace o schopnosti potlačit infekci patogenní E. coli můžete získat zde.

Nová publikace o skladbě mikroflóry v podestýlce drůbeže

Nová publikace o skladbě mikroflóry v podestýlce drůbeže byla přijata do tisku v časopisu Applied and Environmental Microbiology. V této práci popisujeme rozvoj bakteriální flóry v podestýlce v závislosti na věku hejna. Escherichia coli, Staphylococcus saprophyticus a Weissella jogaejeotgali byli typickými představiteli mikroflóry podestýlky během prvního měsíce produkce. Corynebacterium casei a různé druhy laktobacilů dominovaly v podestýlce hejna ve věku 2 měsíců. Během třetího měsíce se objevili zástupci rodu Brevibacterium, Brachybacterium a Sphingobacterium. Salinococcus, Dietzia, Yaniella a Staphylococcus lentus charakterizovali mikroflóru v podestýlce hejna ve věku 4 měsíců. Identifikace druhů typických pro podestýlku drůbeže je prvním nezbytným krokem pro experimenty směřující k aktivní modifikaci mikroflóry v prostředí produkce drůbeže s cílem potlačit pomnožení nežádoucích druhů – což je něco, na čem již s prvními úspěchy pracujeme.