Minikonference INPOMED
Vážené kolegyně, kolegové,
v pondělí 23. května 2022 od 9.30 do 13.00 společně s kolegy z Veterinární univerzity ve Vídni organizujeme v rámci projektu INPOMED mini-konferenci o zdraví drůbeže, jejíž program naleznete ZDE. Na rozdíl od předešlých dvou akcí uspořádaných on-line nám konečně epidemiologická situace umožňuje setkat se osobně. Rádi vás proto na akci uvidíme, protože na rozdíl od seminářů v on-line prostoru budeme moci podiskutovat osobně. Protože účast není ničím omezena, můžete tuto informaci bez omezení postoupit dalším vašim kolegům. I od předchozího nedávného on-line semináře máme zase nové poznatky, některé hodně zvláštní, a i o nich budeme na minikonferenci informovat.
Za organizátory,
Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D.
INPOMED webinar
Vážené kolegyně, kolegové,
dne 22. března 2022 se uskutečnil on line seminář, který byl součástí projektu INPOMED. Seminář zahájil Prof. Bernd Kaspers z Ludwig-Maximilians University v Mnichově, s poznatky na téma významu mikrobiální kolonizace na rozvoj imunitního systému trávicího traktu. Na tuto přednášku navázala prof. Silke Rautenschlein z University of Veterinary Medicine v Hannoveru s prezentací zabývající se interakcemi mezi Campylobacter a kurem domácím. Poté následovaly prezentace o aktuální výsledcích projektu INPOMED. věříme, že alespoň některé přednesené informace byly pro vás nové a určitým způsobem inspirativní. Záznam z celého semináře si můžete prohlédnout zde
On line seminář projektu INPOMED
Vážené kolegyně, kolegové,
s potěšením vás chceme informovat o on-line semináři organizovaném v rámci projektu INPOMED, který připravujeme ve spolupráci s kolegy z Veterinární univerzity ve Vídni a který se uskuteční on-line formou dne 22. března 2022 od 13.00 hodin. Seminář zahájí Prof. Bernd Kaspers z Ludwig-Maximilians University v Mnichově, s poznatky na téma významu mikrobiální kolonizace na rozvoj imunitního systému trávicího traktu. Na tuto přednášku naváže prof. Silke Rautenschlein z University of Veterinary Medicine v Hannoveru s prezentací zabývající se interakcemi mezi Campylobacter a kurem domácím. Následně budou prezentovány aktuální výsledky výzkumu projektu INPOMED. Všechny prezentace budou předneseny v angličtině. Dotazy však bude možné pokládat v češtině, němčině nebo angličtině. Těšíme se na on-line setkání, které začne 22. března v jednu hodinu po obědě.
Přímý odkaz na schůzku: https://vyzkumnyustavveterinarniholekarstvi.my.webex.com/vyzkumnyustavveterinarniholekarstvi.my-cs/j.php?MTID=mb9e6feceb6846d258f0293de1a24603d
Nebo
https://vyzkumnyustavveterinarniholekarstvi.my.webex.com/
Číslo schůzky: 2364 863 9206
Heslo: Dfbp526rVpu
Zde si můžete stáhnout program semináře v češtině, angličtině nebo němčině.
Rozhovor s nadací Česká hlava
Koncem ledna 2022 si naši práce všimla nadace Česká hlava a tak vzniknul tento rozhovor. Jen prosím neberte vážně název, to si upravili lidi v České hlavě. Molekulární biolog, to je už hodně dávno, a na granty a sociální dávky v rozhovoru sice přijde řeč, ale není to to hlavní a je to v nadsázce. Hlavní je střevní mikroflóra.
Laktobacily jako probiotika pro drůbež
Laktobacily jsou všeobecně přijímány jako prospěšné baktérie. Nám však opakovaně vychází, že v případě drůbeže laktobacily trvale neosídlují trávicí trakt a ani nechrání kuřata před infekcí salmonelami. Pokud dochází k podávání laktobacilů a salmonel odlišnými kanály a laktobacily a salmonely se poprvé setkají až ve voleti kuřat, pak přítomnost laktobacilů nevede k ochraně kuřat před salmonelami. Pokud se však dojde k inokulaci krmiva laktobacily i salmonelami současně a umožní se fermentace, metabolismus laktobacilů vede ke snížení pH a potlačení životaschopnosti salmonel. Nejběžnější pozitivní účinek laktobacilů coby probiotik tedy spočívá ve fermentaci a snížení pH prostředí, což potlačí pomnožení jakékoli jiné mikroflóry včetně patogenů jako je salmonela. Pro další podrobnosti klikněte ZDE.
Vliv podávání linkomycinu a spektinomycinu na průběh infekce Enterococcus cecorum a složení mikroflóry slepého střeva brojlerů
Enterococcus cecorum je jednou z hlavních příčin defektů kloubů a kostí u masných typů kura domácího. Opatření ke snížení frekvence výskytu této infekce nejsou jasně definována a obvykle spočívají v antibiotické terapii – aniž by byl experimentálně prokázán její efekt. Proto jsme se zaměřili na účinnost terapie linkomycinem a spektinomycinem po infekci Enterococcus cecorum. Výsledky, včetně dopadu na skladbu střevní mikroflóry můžete najít zde.
Exprese proteinů v tenkém a slepém střevě kuřat
Že je funkce tenkého a slepého střeva kuřat odlišná je zřejmé každému. Ale odpovědět na otázku, v čem přesně se liší funkce těchto dvou částí trávicího traktu již není tak jednoznačné. V uvedené práci jsme se pokusili odpovědět právě na tuto otázku. Další podrobnosti naleznete v publikaci Volf_Animals.
Noc vědců 2021
V rámci Noci vědců 2021 jsme širokou veřejnost informovali předpřipravenou prezentací. Pokud máte zájem o přehrání popularizační přednášky o funkci střevní mikroflóry nejen drůbeže, stačí kliknout na následující odkaz.
https://www.nocvedcu.cz/udalost/3474-cas-jako-faktor-ovlivnujici-rozvoj-nejen-strevni-mikroflory-drubeze#video
Ekologické adaptace a jejich dopady pro selekci nových typů probiotik
V tomto přehledném článku jsme připomněli chování baktérií z trávicího traktu drůbeže a dali jej do vztahu k probiotickému potenciálu jednotlivých členů střevní mikroflóry nejen drůbeže. Ze srovnání dostupné literatury lze např. odvodit, že baktérie z trávicího traktu, které vykazují nějakou formu adaptace na aerobní prostředí, hůře kolonizují kuřata po jednorázové aplikaci a jsou méně vhodné jako probiotika pro jednorázovou aplikaci.
Testujeme probiotické preparáty v reálných podmínkách
Po rozsáhlém testování za laboratorních podmínek a v kontrolovaném prostředí experimentálních stájí jsme přistoupili k ověřování účinnosti vyvíjených probiotik v reálných provozech. Pro celkový úspěch je klíčové vlastní podání striktně anaerobních probiotických kultur. Proto testujeme více způsobů, pitnou vodou, fermentovaným krmivem nebo i sprejování.