Nová publikace o skladbě mikroflóry v podestýlce drůbeže byla přijata do tisku v časopisu Applied and Environmental Microbiology. V této práci popisujeme rozvoj bakteriální flóry v podestýlce v závislosti na věku hejna. Escherichia coli, Staphylococcus saprophyticus a Weissella jogaejeotgali byli typickými představiteli mikroflóry podestýlky během prvního měsíce produkce. Corynebacterium casei a různé druhy laktobacilů dominovaly v podestýlce hejna ve věku 2 měsíců. Během třetího měsíce se objevili zástupci rodu Brevibacterium, Brachybacterium a Sphingobacterium. Salinococcus, Dietzia, Yaniella a Staphylococcus lentus charakterizovali mikroflóru v podestýlce hejna ve věku 4 měsíců. Identifikace druhů typických pro podestýlku drůbeže je prvním nezbytným krokem pro experimenty směřující k aktivní modifikaci mikroflóry v prostředí produkce drůbeže s cílem potlačit pomnožení nežádoucích druhů – což je něco, na čem již s prvními úspěchy pracujeme.

Nedávno jsme v časopise Microorganisms uveřejnili studii porovnávající skladbu střevní mikroflóry kuřat, prasat, lidí a dokonce i tučňáků z Antarktidy. Na první pohled nelogické srovnání přineslo řadu zajímavých poznatků. Například jsme zjistili, že baktérie kmene Bacteroidetes vykazují hostitelskou specifitu zatímco zástupci kmene Firmicutes jsou rozšířeni mezi všechny hostitele. Míra rozšíření resp. hostitelské adaptace není vázána přímo na taxonomické zařazení, ale souvisí se schopností anaerobních baktérií přežívat ve vnějším prostředí. Bakteriální druhy, které vykazují nějakou formu své existence odolnou vůči aerobnímu prostředí se snadno šíří mezi různými hostitely. Protože Firmicutes zahrnují sporotvorní řád Clostridiales a aerotolerantní Bacillales, globální výskyt bakteriálních druhů u různých hostitelů je pro ně typický. Naopak anaerobní baktérie z kmene Bacteroidetes obvykle nevykazují žádnou specializovanou formu své existence v aerobním prostředí a proto se šíří jen na malou vzdálenost, nejčastěji jen kontaktem mezi jedinci téhož druhu a proto je u těchto bakteriálních druhů pozorována větší míra hostitelské adaptace. Tyto poznatky mají význam např. pro návrh nových typů probiotik. U přirozeně hostitelsky adaptovaných Bacteroidetes je vhodné respektovat jejich hostitelskou preferenci. U hostitelsky neadaptovaných druhů je jejich původ méně významný. Naopak, aby se respektovala jejich přirozená ekologie, tedy neustálé doplňování z prostředí, je potřeba je podávat dlouhodoběji, ideálně pitnou vodou nebo krmivem.

Více informací naleznete zde.

Dne 23. května 2022 proběhla ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně závěrečná prezentace výsledků projektu INPOMED formou minikonference. Záznam z prezentací si můžete prohlédnout na tomto místě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve dnech 6. – 9. června 2022 pořádáme v Praze mezinárodní konferenci o vztahu potravin, mikrobů a imunitního systému nazvanou “Food, microbiota and immunity”. Konference se koná pod patronací České imunologické společnosti, z. s., a za podpory programu Akademie věd ČR – Strategie AV21: Potraviny pro budoucnost. Díky tomu a díky zcela neziskovému duchu celé konference se nám daří držet kongresové poplatky velmi nízké. Navíc budou nejlepší abstrakty studentů odměněny Evropskou federací imunologických společností.

Zároveň se nám však podařilo získat vynikající řečníky. Úvodní přednášky v jednotlivých dnech přednesou věhlasní imunologové Fiona Powrie (Velká Británie), Giorgio Trinchieri (USA) a Jiří Městecký (USA) a během kongresu vystoupí další významní vědci, jako je Holm Uhlig (Velká Británie), Cliona O’Farrelly (Irsko), Thomas Bosch (Německo), Leo Dieleman (Kanada), Axel K. Hansen (Dánsko) a řada dalších.

Nenechte si ujít tuto unikátní akci, kapacita je omezena. Více informací a registrační formulář je na webu konference: https://fmi2022.eu .

S pozdravem

Miloslav Kverka

Helena Tlaskalová-Hogenová

Luca Vannucci

Vážené kolegyně, kolegové,

v pondělí 23. května 2022 od 9.30 do 13.00 společně s kolegy z Veterinární univerzity ve Vídni organizujeme v rámci projektu INPOMED mini-konferenci o zdraví drůbeže, jejíž program naleznete ZDE. Na rozdíl od předešlých dvou akcí uspořádaných on-line nám konečně  epidemiologická situace umožňuje setkat se osobně. Rádi vás proto na akci uvidíme, protože na rozdíl od seminářů v on-line prostoru budeme moci podiskutovat osobně. Protože účast není ničím omezena, můžete tuto informaci bez omezení postoupit dalším vašim kolegům. I od předchozího nedávného on-line semináře máme zase nové poznatky, některé hodně zvláštní, a i o nich budeme na minikonferenci informovat.

Za organizátory,

Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D.

Vážené kolegyně, kolegové,

dne 22. března 2022 se uskutečnil on line seminář, který byl součástí projektu INPOMED. Seminář zahájil Prof. Bernd Kaspers z Ludwig-Maximilians University v Mnichově, s poznatky na téma významu mikrobiální kolonizace na rozvoj imunitního systému trávicího traktu. Na tuto přednášku navázala prof. Silke Rautenschlein z University of Veterinary Medicine v Hannoveru s prezentací zabývající se interakcemi mezi Campylobacter a kurem domácím. Poté následovaly prezentace o aktuální výsledcích projektu INPOMED. věříme, že alespoň některé přednesené informace byly pro vás nové a určitým způsobem inspirativní. Záznam z celého semináře si můžete prohlédnout zde

Vážené kolegyně, kolegové,

s potěšením vás chceme informovat o on-line semináři organizovaném v rámci projektu INPOMED, který připravujeme ve spolupráci s kolegy z Veterinární univerzity ve Vídni a který se uskuteční on-line formou dne 22. března 2022 od 13.00 hodin. Seminář zahájí Prof. Bernd Kaspers z Ludwig-Maximilians University v Mnichově, s poznatky na téma významu mikrobiální kolonizace na rozvoj imunitního systému trávicího traktu. Na tuto přednášku naváže prof. Silke Rautenschlein z University of Veterinary Medicine v Hannoveru s prezentací zabývající se interakcemi mezi Campylobacter a kurem domácím. Následně budou prezentovány aktuální výsledky výzkumu projektu INPOMED. Všechny prezentace budou předneseny v angličtině. Dotazy však bude možné pokládat v češtině, němčině nebo angličtině. Těšíme se na on-line setkání, které začne 22. března v jednu hodinu po obědě.

Přímý odkaz na schůzku: https://vyzkumnyustavveterinarniholekarstvi.my.webex.com/vyzkumnyustavveterinarniholekarstvi.my-cs/j.php?MTID=mb9e6feceb6846d258f0293de1a24603d

Nebo

https://vyzkumnyustavveterinarniholekarstvi.my.webex.com/

Číslo schůzky: 2364 863 9206

Heslo: Dfbp526rVpu

Zde si můžete stáhnout program semináře v češtině, angličtině nebo němčině.

Koncem ledna 2022 si naši práce všimla nadace Česká hlava a tak vzniknul tento rozhovor. Jen prosím neberte vážně název, to si upravili lidi v České hlavě. Molekulární biolog, to je už hodně dávno, a na granty a sociální dávky v rozhovoru sice přijde řeč, ale není to to hlavní a je to v nadsázce. Hlavní je střevní mikroflóra.

Laktobacily jsou všeobecně přijímány jako prospěšné baktérie. Nám však opakovaně vychází, že v případě drůbeže laktobacily trvale neosídlují trávicí trakt a ani nechrání kuřata před infekcí salmonelami. Pokud dochází k podávání laktobacilů a salmonel odlišnými kanály a laktobacily a salmonely se poprvé setkají až ve voleti kuřat, pak přítomnost laktobacilů nevede k ochraně kuřat před salmonelami. Pokud se však dojde k inokulaci krmiva laktobacily i salmonelami současně a umožní se fermentace, metabolismus laktobacilů vede ke snížení pH a potlačení životaschopnosti salmonel. Nejběžnější pozitivní účinek laktobacilů coby probiotik tedy spočívá ve fermentaci a snížení pH prostředí, což potlačí pomnožení jakékoli jiné mikroflóry včetně patogenů jako je salmonela. Pro další podrobnosti klikněte ZDE.